Dovozem zboží se podle § 20 odst. 1 zákona o DPH rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Daň se přitom vybere až v zemi, kde je zboží propuštěno do příslušného režimu, v němž vzniká povinnost přiznat daň při dovozu. Podle § 20 odst. 2 zákona o DPH se za dovoz zboží považuje pro účely DPH vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Uplatnění daně ve svobodných skladech a pásmech je vysvětleno v dalším textu. Podle § 20 odst. 3 zákona o DPH se za dovoz zboží považuje také vstup zboží na území Evropského společenství z vyjmenovaných území podle § 3 odst. 2 zákona o DPH, např. z Kanárských ostrovů, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství a z Normanských ostrovů a ze San Marina. U dovozu zboží z uvedených území postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země mimo EU. Při dovozu a vývozu zboží se přitom, jak vyplývá z § 93 odst. 2 zákona o DPH postupuje podle právního předpisu upravujícího správu cla, tj. podle celního kodexu platného pro ES jako nařízení, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Při dovozu zboží je podle § 12 zákona o DPH místem plnění území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží až území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. Daň při dovozu zboží do konce roku 2004 vyměřoval a vybíral vždy příslušný celní orgán a plátce ji neuváděl jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání. Od 1. 1. 2005, kdy nabylo účinnosti nové znění § 23 zákona o DPH, v němž jsou stanovena pravidla pro přiznávání daně při dovozu, platí nová pravidla. Podle § 23 odst. 1 vzniká daňová povinnost při dovozu zboží dnem, kdy podle celních předpisů vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při propuštění dováženého zboží do celního režimu „volný oběh“, „aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení“ a „dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla“, při nezákonném dovozu zboží, při porušení podmínek dočasného uskladnění zboží nebo při porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno. Podle § 23 odst. 2 vzniká daňová povinnost při dovozu zboží rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. Jestliže je dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu „volný oběh“ nebo „aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení“ a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vznikla podle § 23 odst. 3 zákona o DPH dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. Z toho vyplývá, že v uvedených případech daň při dovozu plátce přiznává vždy v daňovém přiznání. Jestliže bylo dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu „dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla“, vzniká podle § 23 odst. 4 zákona o DPH daňová povinnost dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést daň do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim „dočasného použití s částečným osvobozením od cla“ ukončen, nejpozději dnem uplynutí lhůty 34 měsíců, a to ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Tedy i v případě ukončení režimu „dočasného použití“ plátci daně přiznávají daň v daňovém přiznání. Daň přizná plátce ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Celní úřady tedy po 1. 1. 2005 vybírají od plátců daně pouze clo a od osob, které plátci daně nejsou clo i daň při dovozu, a to i v případě ukončení celního režimu „dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla“, jak vyplývá z § 23 odst. 5 zákona o DPH. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je podle § 30 zákona o DPH rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení, tj. Jednotný správní doklad (JSD). Daňovým dokladem může být i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena, např. platební výměr. Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Základem daně při dovozu zboží je podle § 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a příslušné spotřební daně a vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla. Ve vazbě na § 23 odst. 3 zákona o DPH musí tyto vedlejší výdaje, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla, vypočítat plátce daně, který je povinen přiznat daň v daňovém přiznání. Prvním místem určení, které je klíčovým pojmem pro stanovení základu daně při dovozu, je pro účely DPH místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud toto místo není v přepravním dokladu uvedeno, považuje se za první místo určení, první přeložení tohoto zboží v dovážejícím členském státě, tj. v tuzemsku. Pokud bude zboží dováženo např. letecky a v Praze bude přeloženo na kamion a odvezeno do Kolína, je první místo určení v Kolíně, jestliže bude uveden v přepravním dokladu. Jestliže by Kolín v přepravním dokladu nebyl uveden, prvním místem určení by byla Praha, kde bylo zboží přeloženo z letadla do kamionu. V případě doměření daně je podle § 44 odst. 1 zákona o DPH plátci stanovena povinnost oznámit nesprávné stanovení základu nebo výpočtu daně celnímu orgánu a dojde-li k doměření daně, má plátce daně nárok na odpočet této daně za standardních podmínek stanovených v příslušných ustanoveních zákona. Po změně přiznávání daně při dovozu zboží po 1. 1. 2005 přichází doměření daně při dovozu celním orgánem v úvahu pouze u zboží, které bylo dovezeno do konce roku 2004. Při dovozu zboží po 1. 1. 2005 by měl opravu základu daně při dovozu provést pláce sám. Zákon o DPH mu však tuto povinnost výslovně neukládá. V § 44 odst. 2 zákona o DPH je řešen opačný případ, kdy dojde k vrácení daně, tj. celní orgán daň vrátí a plátce je povinen snížit již uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena. Také vrácení daně celním orgánem přichází po novele zákona v úvahu pouze v případě zboží, které bylo dovezeno do konce roku 2004. U zboží dovezeného po 1. 1. 2005, u něhož přiznal daň plátce v daňovém přiznání, již nepřichází vrácení daně celním orgánem v úvahu. Jestliže je dovážené zboží umístěno do svobodného skladu nebo pásma, nevzniká u něj v souvislosti s tímto umístěním povinnost přiznat daň. Tato skutečnost vyplývá z § 12 odst. 2 zákona o DPH podle něhož, pokud má zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, je místem plnění při dovozu zboží až území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. V návaznosti na to se podle § 20 odst. 2 za dovoz zboží pro účely DPH považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Od daně je podle § 71 odst. 8 zákona o DPH osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64 zákona o DPH.

Máme zkušenosti s dovozem a vývozem od roku 1990 a jsme zaregistrovaným dovozcem. Z toho se dá odvodit, že když k tomu sledujeme nové zákony a rozhodnutí v daném problému máme pravdu a náš názor je navíc konzultován s odborníky v daném segmentu. Myslel jsem že 90 léta chaosu a hazardování jsou již minulostí ale společnosti co provozují některé e-obchody mají jiný názor. Možná si řeknete, to budou jen osamocení hazardéři ale bohužel opak je pravdou. Příkladně provozovatel www.smartzoone.cz ( v provozu pár měsíců 2018) nám chce nakukat, že zboží koupené v EU a to ještě z takzvaného dočasného skladu zboží ze země mimo EU a EHS je s DPH 21% a oni už jako neplátce nemusí nic řešit. Pokud by se pan V a spol. obtěžoval přečíst si níže uvedený zákon a měl alespoň minimální praxi nebo zkušenost, nemohl by takovou hloupost vypustit z úst! Dítě ve třetí třídě taky nepočítá, že 1+1=5. Takže se naskýtá otázka že takové společnosti moc dobře vědí co dělají  a mají dojem, že na to nikdo nepřijde. Každý poctivec jako Depagelectronics nakoupí u partnera zboží které pak celně deklaruje takzv. JSD je nezbytná věc vůči celnici ale i finančnímu úřadu. Názorně to je takto: koupíte příkladně vysavače kd jeden stoji + - záleží na odběrech apod. 130-150 USD je maximální rozpětí dejme tedy tomu, že je to 150 USD x kurzem cca 23Kč =3450Kč bez DPH jelikož cena je stejná pro plátce i neplátce. Pokud si myslí, že jsme všichni trubky a platíme DPH zbytečně jsou mimo. Pan V tedy koupí na AliExpress vsavač za uvedenou cenu a nevadí, že platí na účet v ČÍNĚ, je pro něj dležité, že zboží mu přijede z dočastného skladu v EU, kde pokud je CLO v řádech 1-5 USD jej obchodník zaplatí. Samozřejmě dostane fakturu s kterou si lidově sice může maximálně vytřít řiť jelikož nemá VAT, není ropočet DPH atd. Jelikož mu to DPD doveze z EU neprojde to celnicí jelikož je to vnitřní dovoz vně EU. Zodpovědnost je totiž na dovozci, u plátců se veme doklad o zaplacení, faktura nebo objednávka aby se na každy ks dal základ daně tj. 3450Kč k tomu dejme marži 550Kč = 4000Kč což je základ pro DPH + 21% = 4840Kč s DPH. No pan V veme 3450 + 550= 4000Kč a za to prodává a zdůvodňuje to že je neplátcem DPH nebo že bylo asi zaplaceno v Číně :). Je jedno zda je někdo plátcem nebo neplátcem k DPH na vstupu atd. Jediný rozdíl je v tom, že plátce DPH ho platí až po prodeji a neplátce na vstupu celníkům nebo FU hned při vstupu do cílové země což je v našem přpadě ČR!!! Vůbec ho nezajímá, že DPH není jednotné a Španělsko odkud mu zboží tahají je DPH 25% a u nás 21%. Takže si vemte tu absolutně dementní úvahu, že někdo vyveze zboží s DPH :)) které musel zaplatit v SPA. Samozřejmě že nic neplatí jelikož to posílá do do Česka panu V. Pokud by se ale obtěžoval a přečetl si co má v poplatcích a DPH uvedeno prodejce, zjistil by to, že poplatky a DPH nejsou v ceně zahrnuty a každý si je platí ve svém státě!!! Věc jsem konzultoval s celní správou a asi bude pan V překvapený ale pravdu mám já! Obchodníčci na Alli to prostě zkouší nakonec je vůl si to nedovede spočítat a nebo to podstupuje vědomě za účelem zisku. Na závěr si pojmenujeme dovoz tohoto ražení jedná se O ČERNÝ DOVOZ! Pokud si však myslíte, že když si dovezete sem tam něco za 150 USD soukromě tak to pro vás neplatí a tímhle čachrem obchodníčka z Alli to neprojde celnicí jste na špatné cestě stejně jako uvedený podnikatel! Zvažte každý sám zda vám to za to stojí!!!

Daň z přidané hodnoty (DPH)